Renovace nábytku

Renovace starého dřevěného nábytku je nejen ekonomická, ale také ekologická a v poslední době i tak zvaně trendy. Navíc, budete mít zaručeně originální kousek nábytku.

Není na tom nic složitého. Chce to jen nápad a trochu trpělivosti. Nemusíte hned renovovat celou nábytkou sestavu. I jeden kousek, byť by to byl třeba noční stolek z půdy, promění celou ložnici a dodá ji punc výjimečnosti.

Nedávno jsem renovovala cca 25 let starou skříň a komody z Ikea. Při rekonstrukci pokoje z dětského na hostinský jsem chtěla celý prostor trochu proměnit. Nábytek nebyl nijak zničený, pouze horní desky komody a stolku byly poničené letitým používáním. Rozhodně bylo škoda jej měnit za nový. Původní povrchy byly pouze voskované. Ubyla mi tak práce s odstraňováním starých nátěrů.

Zvolila jsem silnovrstvou, vodou ředitelnou lazuru v zelené barvě. Pro zvýraznění efektu patiny jsem tuto zelenou barvu kombinovala s tmavší tyrkysovou.

Nejdříve odšroubujeme úchyty, případně kování, pokud to možné. Všechny povrchy vybrousíme a zbavíme prachu. Rozhodně doporučuju použít nějakou malou elektrickou vibrační brusku. Pokud tedy nebudete renovovat jen malý kousek. Při ručním broušení nedocílíte rovnoměrného opracování a navíc, by vám mohly upadnout ruce.

Tmavší odstín jsem nanesla do rohů jednotlivých stran a pak jsem ve třech vrstvách nanesla světlejší zelenou. Mezi jednotlivými nátěry povrchy vždy po uschnutí trošku obrousíme, jen lehce. Odstraníme tím nerovnosti nátěru a také drobné zrnka nečistot, které se vždy najdou. Natírala jsem venku, takže mi na lákavou zelenou sedaly mušky. I když tento nátěr poměrně rychle schne, přece jen se mnohé přilepily a při nanášení další vrstvy by se zachytávalo větší množství barvy a to by nepůsobilo hezky.

Vodu ředitelné barvy je možné použít i přímo v místnosti, protože nesmrdí a neuvolňují škodlivé výpary. To je rozhodně velkou výhodou. Poměrně rychle schnou. Po hodině je většinou možné nanášet další vrstvu. To má to své výhody i nevýhody. Pokud budete pracovat venku na slunci s vlahým větříkem v zádech, můžete mít problém dostatečně rychle barvu roztírat. Pokud vám bude barva "schnou na štětce" začne se trhat a nedocílíte rovnoměrného nátěru. Je tedy dobré vybrat vhodné počasí, denní dobu a místo, třeba ve stínu pod nějakou stříškou.

Pod lazurou je jasně patrná struktura dřeva. Bylo by škoda ji nepřiznat. Pokud jsou povrchy silně poškozené, například působením různých tekutin nebo mechanicky, je možné zvolit neprůhlednou krycí barvu. Ta překryje nejen barevné mapy, ale také přirozenou dřevěnou kresbu. V tomto případě můžete povrch upravit vybroušením některých míst (hrany, rohy, okolí úchytů). Vznikne opět originální kousek s patinou. V tomto případě je lepší přetřít ještě bezbarvým lakem.

Nakonec doplníme zajímavými úchyty, případně vrátíme původní.

Ať se vám ve vaši kreativní tvorbě daří.

A ještě jedna poznámka na závěr. Pokud tvoříte povrchy s patinou, nedělejte si vrásky, pokud se vám nebude dařit úplně podle vašich představ. Patinovaný povrch znamená, uměle vyrobený vzhled dlouholetého používání. To znamená, že se počítá s poškozením a omšelým vzhledem. Takže dokonalá patina musí vypadat nedokonale. :)

Věřím, že jsem vás teď přesvědčila, že se toto tvoření musí podařit. A kdyby se nepovedlo, bude to tak vypadat.

Přeji hodně krásných originálních kousků ve vašich interiérech.