Kuchyň je srdcem domova

Jaká je vaše vysněná kuchyň? Celá bílá? Elegantní černá v kombinaci se světlým dřevem? Super moderní doplněná betonovou stěrkou za pracovní plochou? Rustikální s přiznanou zdí? Červená nebo s barevnými obklady? Bez horních skříněk? Celodřevěná?

Možností je tolik, někdy je problém si vybrat.

Plánovaní kuchyně není žádná hračka. Obzvlášť pro ženy je kuchyň velmi důležitá. Vždyť v ní tráví tolik času. Jejich den tady začíná a mnohdy i končí.

Kuchyně byla od pradávna centrem dění. V domech našich babiček a mnohdy i maminek se prakticky celý den trávil v kuchyni. Parádní pokoj byl jen pro návštěvy a mimořádné okamžiky. Žilo se v kuchyni. Moderní architektura to trošku změnila. Spojila kuchyň, jídelnu a obývací pokoj v jeden prostor. To změnilo styl zařizování a propojilo dění v kuchyni s ostatními činnostmi rodiny.

Ale vraťme se k vybavení kuchyně. Není důležité z jakého materiálu a v jaké barvě bude. Důležitě je aby splňovala potřebnou funkčnost a ergonomické požadavky. Kuchyň musí být především uživatelsky příjemná. To znamená, že byste měli mít vše hezky po ruce, abyste nenaběhali svých denních 10 tisíc kroků jen po kuchyni. Abyste mohli otevřít troubu aniž byste přes ní přepadli nebo museli pozavírat všechny zásuvky na protější straně.

Pamatuji si na okamžiky blaha, když jsem poprvé vařila ve svých nových kuchyních. Momentálně už mám třetí v pořadí. A každá jedna byla lepší a vychytanější. Té současné nemám ani po 7 letech vaření a peření co vytknout.

Samozřejmě, že v každé kuchyni to je jinak. Musíme se přizpůsobit prostoru, kde ji tvoříme. Vzít v úvahu dispozice, umístění komínu (pokud jej máme) pro digestoř, vody a odpadu.

Co by měla každá kuchyně splňovat?

Musí se v ní dobře pracovat a tomu pomůže správné rozmístění hlavních pracovních zón. Které to jsou? Centrum skladování, tedy lednice a potravinová skříň. Centrum umývání, tedy džez a konečně centrum vaření, kterým je sporák nebo varná deska a pečící trouba. Tato centra by měla být na vrcholech pomyslného trojúhelníku. Z lednice vytáhneme, ve dřezu umyjeme a uvaříme. Pokud vaše kuchyňská linka neumožňuje kompozici do tvaru písmene U nebo L ani vytvoření ostrůvku, pak by měl být dřez uprostřed. Kolem sporáku, potažmo varné desky si vytvořte dostatečný prostor na odkládání. A mezi jednotlivými centry prostor na přípravu a manipulaci. Někdy je to opravdu oříšek. Dodržet všechny doporučené vzdálenosti mezi centry, vzdálenosti od elektrických zásuvek a dodržení všech norem. Navíc jste vždy omezování prostorem. Pokud tedy neplánujete kuchyň už ve stádiu přípravy stavebního projektu. Ale to se poštěstí jen málokomu. Většinou pracujeme s prostorem, který již máme pevně daný.

Přizpůsobte si výšku pracovní desky. Výška kuchyňské linky se lety zvyšuje. Podle výšky postavy by měla být mezi 80 a 100 cm. Důležité je i vnitřní vybavení. Stojí za to si připlatit a využít z nabídky drátěných programů, které velmi pomáhají organizovat vnitřní prostory skříněk. Zakomponujte výsuvy pro ukládání potravin. A kde to jde, volte výsuvné zásuvky. Jsou velmi dobře přehledné a zamilujete si je.

Vzpomínám jak jsem svou kuchyň plánovala sama sobě. Měla jsem velké požadavky a málo prostoru. Na jedné straně úskok kolem komína a druhé pojistková skříň, která musela zůstat přístupná. Chtěla jsem si ponechat dřevěný starožitný stůl a hlavně kredenc, kterou jsem zdědila i s domem. Tomuto kusu nábytku se vlastně celá kuchyň přizpůsobila. Bydlím v domě z 30. let pod horami. V kombinaci starého domu a starožitného nábytku byla volba stylu jasná. A tak vznikla tradiční kuchyň, kterou opravdu miluji. Navržená do tvaru písmene U, i když část umístěná v prostoru musela být zúžená, aby se dal umístit kuchyňský stůl. Jediný ústupek, který jsem udělala žluté kredenci je, že lednice zůstala ve spíži. Trochu více se nachodím, ale na to jsem vlastně byla zvyklá z dřívějška. Mohla jsem si vybrat, buď lednici nebo myčku, případně bych do špajzu chodila pro všechny ostatní potraviny. Tak aspoň není lednici v kuchyni příliš horko. Někdy opravdu nejde všechno.

Propojení kuchyně s jídelnou a odpočinkovou zónou se sedačkou je dnes vlastně standardem. Pokud je to možné, většinou se při rekonstrukcích starších domů tento prostor propojuje alespoň částečně. Většinou se říká: "chci to mít tak moderně, všechno spojené".

I když změnilo se toho opravdu tolik? Zdá se, že oddělené kuchyňky se dělaly jen velmi krátké období naši historie.

U Babičky bylo v kuchyni kanepe. Na tom si děda po obědě dáchnul, zatím co babi pomyla nádobí. Když jsme přišli na návštěvu posedali jsme si na gauč a kávu jsme měli na jídelním stole. Mohli jsme tak s babičkou povídat, zatímco nám chystala něco na zub. A nikoho ani nenapadlo jít do obývacího pokoje. Všichni jsme se prostě naskládali do kuchyně. Do obýváku se chodilo jen večer k televizi.

Ve starých chalupách, které dneska vidíme jen ve skanzenech (teda většinou), jsou v kuchyních dřevěné lavice a lehávalo se na peci. Taky tady byla jen jedna obytná místnost, ve které se navíc většinou i spalo.

Tak to vypadá, že se vše vlastně vrátilo ke starým zvyklostem, jen ten prostor je větší a komfort vyšší.

Pokud plánujete rekonstrukci kuchyně nespěchejte a vše dobře promyslete.

Nechte si poradit. Většina center prodeje kuchyní nabízí bezplatné plánování a poradenství pro svůj sortiment. A pokud si necháte zhotovit kuchyň na míru, stolařská dílna by vám měla poskytnou kvalifikovaný projekt.

Obrátit se můžete i na mě.

Přeji hodně úspěchů při plánovaní a hodně radosti při vaření.